Choroby

Krmení ptáků není jen radost, ale také starost a péče. Přikrmování ptáků zvyšuje jejich imunitu a celkovou kondici, přesto se může stát, že se vám na krmítku objeví zjevně nemocný pták. Co v takovém případě dělat a existuje vůbec nějaké opatření, jak tomu předejít?

Na krmítku se denně vystřídají desítky až stovky jedinců a to zvyšuje riziko přenosu chorob mezi ptáky. V rámci minimalizace přenosu nemocí doporučujeme udržovat okolí krmítek a pítek v čistotě, pítka i krmítka byste měli navíc pravidelně umývat, popřípadě desinfikovat. Co se týče hygieny, jsou nejlepší krmítka, ve kterých ptáci nemohou sedět přímo v potravě a kde se krmení nemísí s výkaly (zavěšená zásobníková nebo válcová krmítka), ne každému ptákovi ale takové krmítko vyhovuje a někteří prostě chodí pouze na krmítka typu domeček nebo jedí výhradně ze země.

Volně žijícím ptákům nelze podat plošně žádný lék, protože pokud byste jim ho dali například v potravě, nelze zajistit přiměřenou dávku a potravu by si vzali jak nemocní, tak i zdraví ptáci. Navíc preparát, který by vyléčit jeden ptačí druh, může být pro jiný nebezpečný.

Jakými nemocemi mohou trpět volně žijící ptáci?

Trichomonóza

Trichomonas gallinae (bičenka drůbeží) způsobuje zduření sliznice v hrdle infikovaného ptáka, což mu ztěžuje polykání potravy. Kromě typických příznaků jakékoliv ptačí nemoci, tedy letargie a načepýřené peří, dochází u postižených ptáků ještě k dávení potravy (vrací se jim zpět do hrdla), navíc mají problémy s polykáním a ztížené dýchání (dušnost). Ptáci mívají mokré slepené peří kolem obličeje a zobáku a nezpracovanou potravu uvnitř i vně zobáku.

Infekce se šíří v době hnízdění, kdy rodiče krmí svá mláďata potravou z úst do úst, k přenosu dochází také skrze jídlo a vodu kontaminovanou ptačími slinami. Nemocní ptáci, kteří nemohou potravu pozřít, ji vrací ze zobáku zpět a tím se infekce šíří dál. Nakažení ptáci obvykle sedávají a umírají v nejbližším okolí krmítka. Proto se této nemoci někdy říká krmítková nákaza.

Bičenku zabíjí sucho a pobyt mimo hostitele, jinak ji u volně žijících ptáků nelze léčit.

Pokud se na vašem krmítku objeví ptáci infikovaní touto nemocí, někdy se radí dočasně přestat krmit a nepodávat vodu. Zejména v zimě může ale přestávka v krmení v horizontu dnů a týdnů ohrozit i zdravé ptáky, kteří jsou na krmítko již navyklí, a tak se zdá, že žádné optimální řešení nákazy neexistuje. Samozřejmostí je krmítko i pítko důkladně vymýt a hlavně nechat pořádně vyschnout. Osobně dilema přestat nebo nepřestat krmit řeším tak, že krmítko, kde jsem našel nemocného ptáka, vyčistím a nedoplňuji, ale na druhé straně zahrady mám krmítko další, které doplňuji.

Trichomonóza postihuje nejčastěji pěnkavovité (především zvonky), hrdličky a holuby, na lidi ani jiné savce se nepřenáší.

Ptačí neštovice

Jde o virové kožní onemocnění, které se projevuje kožními výrůstky na hlavě (zejména kolem očí a zobáku), na nohách, křídlech, ale i jiných částech těla ptáků. Výrůstky jsou barvy šedé, narůžovělé, červené nebo žluté, nakažení ptáci se pohybují i jedí zcela normálně. Touto chorobou trpí nejčastěji sýkorky, pěvušky a holubi.

Virus ptačích neštovic se šíří mezi ptáky savým a bodavým hmyzem, přímým kontaktem mezi ptáky a nepřímo přes kontaminovaný povrch (hřady nebo krmítka). Virus je poměrně odolný a může na infikovaném povrchu přetrvávat dlouhou dobu (měsíce až roky).

Když odhalíte nákazu, je potřeba dezinfikovat všechny předměty, se kterými přichází ptáci do styku (pítko, krmítko…) a tuto čistící proceduru pak pravidelně opakovat.

Ptačími neštovicemi se mohou nakazit pouze ptáci.

Salmonelóza

Jde o bakteriální infekci, v populaci volně žijících ptáků se naštěstí příliš často nevyskytuje. Pokud ano, bývají zasažena především hejna ptáků, kteří se krmí na zemi (zvonek zelený, vrabec domácí…).

Salmonelóza nemá žádné sobě specifické znaky nakažení, ale ptáci mají všeobecné příznaky jako při jiných nemocech. Mají málo energie, jsou letargičtí, zůstávají blízko krmítka a často nereagují na nebezpečí a dovolí vám být ve své bezprostřední blízkosti. Nakažení ptáci sice jedí, ale i tak jsou zesláblí a podvyživení.

Tato infekce se šíří trusem, takže pokud ji chcete zastavit, nebo se jí úplně vyhnout, volte krmítko, ve kterém se nehromadí trus, a všechna krmítka pravidelně čistěte.

Některé druhy salmonely se mohou přes ptačí trus přenést i na člověka, proto při krmení i manipulaci s mrtvými nebo nemocnými ptáky vždy dodržujte hygienické zásady (práce v rukavicích, důkladné mytí rukou mýdlem), stejně tak při čištění krmítek a pítek.

Virus Usutu

Tento virus způsobil výrazný úbytek kosů v posledních letech. K nám se dostal až z Afriky, odkud se rozšířil přes Itálii po Evropě. Virus byl zjištěn i u jiných ptačích druhů, ale kosi jsou na něj výrazně citliví. Nemoc přenášejí komáři.

Onemocnění virem Usutu nemá žádné unikátní příznaky, ptáci vykazují klasické známky nemoci (pomalejší reakce, načepýření, nechutenství, zesláblost, malátnost, svěšená křídla). Ptáci buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří se jim protilátky. Virus odhalí až laboratorní zkoušky.

Virus se přenáší i na člověka, ale nemoc je bez příznaků, pouze u velmi oslabených jedinců (výrazně snížená imunita) může mít vážnější průběh.

Co dělat, když najdu nemocného nebo mrtvého ptáka?

Záchrannou stanici kontaktujte vždy v případě, že narazíte na ptáka zraněného (zlomené křídlo, náraz ptáka do skleněné plochy, atak kočky atp.). Pokud však najdete pod krmítkem velmi oslabeného ptáka s příznaky některé z popsaných chorob, který se nechá snadno chytit, je šance pomoci bohužel již minimální. Při nejasných příznacích konzultujte situaci se záchrannou stanicí.

Při manipulaci s nemocnými nebo mrtvými ptáky je potřeba být obezřetný a dodržovat určitá hygienická opatření. Riziko přenosu nemoci je sice malé, ale netřeba zbytečně riskovat. Používejte ochranné rukavice a nedotýkejte se očí, úst ani nosu. Když skončíte, důkladně si umyjte ruce i předloktí. Nedovolte svým domácím zvířatům si s mrtvými ptáky hrát, nebo je dokonce požírat.

Nemoc k ptačímu životu patří, je to stejné jako u lidí. I u ptáků se proto vyplatí prevence, kterou bychom shrnuli v závěru do několika bodů. 1) správný výběr krmítka, které jde dobře čistit a sušit 2) krmítka pravidelně čistit, vymývat a nechat vyschnout 3) sledovat dění na krmítku a v případně zpozorování nemocných ptáků na krmítku postupovat dle doporučení výše.

Věřte, že ta trocha práce a pozornosti za to stojí, vždyť může zachránit hezkých pár ptačích životů.

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2699201-kosy-v-cesku-opravdu-zabiji-africky-virus-usutu-potvrdili-vedci

https://www.rspb.org.uk/birds-and-wildlife/advice/how-you-can-help-birds/disease-and-garden-wildlife/diseases-in-garden-birds/#HO1KsMrSR72QpLGW.99-